Willys MB, známý jako Jeep, byl nepostradatelným pomocníkem americké armády na bojištích druhé světové války. Jednoduchý vůz schopný jet cestou necestou se těšil velké oblibě nejenom mezi vojáky, ale po skončení konfliktu i mezi civilisty. Předchůdce slavného válečného džípu vyrobila firma Bantam 21. září 1940.
Díky tomu se název Jeep stal synonymem pro jakýkoliv offroadový automobil.
Požadavek na vývoj lehkého průzkumného automobilu vznesla americká armáda už ve 30. letech minulého století. V té době však nebyl považován za urgentní, a tak zůstalo pouze u několika pokusných exemplářů. Situace se však dramaticky změnila poté, co v Evropě vypukla válka. V půlce července 1940 proto byla vyhlášena soutěž na vůz pro tříčlennou posádku s pohonem všech kol.
Výzva byla zaslána 135 americkým výrobcům, kteří měli pouhých 11 dnů na předložení nabídky a sedm týdnů na dodání prototypu. Šibeniční termín většinu potenciálních dodavatelů předem odradil, takže do soutěže vstoupily pouze automobilky Ford, Willys-Overland a American Bantam Car Company.
Posledně jmenovaná firma byla jako jediná schopna vše stihnout včas, a tudíž lukrativní zakázku získala. Vůz přezdívaný "Blitz Buggy" začala armáda zkoušet koncem září 1940.
Výsledek testů byl uspokojivý, ale ministerstvo obrany se obávalo, že vítěz nedisponuje potřebnou výrobní kapacitou, a oběma zbylým zájemcům proto prodloužilo lhůtu na dokončení vlastních modelů. Vůči Bantamu to bylo nefér tím spíš, že konkurence mezi tím získala přístup k technické dokumentaci jeho vozu.
Souboj výrobců nejprve skončil remízou, když vojáci nakoupili po 1500 vozech od každého z nich. V létě 1941 ale armáda vypsala rozhodující zakázku na 16 000 aut, kterou vyhrála společnost Willys se svým modelem MB.
Úplně naprázdno z ní ale nevyšel ani Ford. Část objednaných aut se totiž montovala v jeho továrnách, kde mimochodem dostala charakteristickou plochou masku chladiče s výrazným vertikálním žebrováním.
Jak auto přišlo k názvu Jeep není zcela jasné. Podle jedné teorie vznikl z označení GP (v angličtině čteno "dží pí"), které nesly vozy původní Fordovy konstrukce. Další badatelé odkazují na kreslený seriál o Pepku námořníkovi, v němž vystupovala postavička Eugene the Jeep. Zvířátko neurčité rasy vynikalo svou obratností a schopností dostat se z každé šlamastiky, stejně jako legendární teréňák. Třetí hypotéza za zdroj považuje slangový výraz "jeep", kterým vojáci označovali podivně vyhlížející a nevyzkoušené součásti výzbroje.
V tvrdých válečných podmínkách se džíp osvědčil a generál George Marshall ho dokonce prohlásil za "největší americký příspěvek modernímu válečnictví". Armáda proto nakupovala tato auta ve velkém a dohromady bylo vyrobeno kolem 650 000 Willysů MB a jejich identických dvojčat, Fordů GPW. Kromě běžného provedení existovala i obojživelná varianta, která se však příliš nerozšířila.
Po skončení druhé světové války se džípům otevřela cesta mezi běžné zákazníky. Civilní verze šla dobře na odbyt nejenom v USA, ale i v řadě dalších zemí, kde se licenčně vyráběla ještě dlouho po válce. Také americká armáda začala džíp nahrazovat zcela novým vozem až na konci 50. let.
Značka Jeep je dnes součástí koncernu Chrysler. Stejně jako kdysi tvoří její výrobní program klasické off-roady, k nimž přibyla i módní sportovně užitková auta. Ta sice po technické stránce nemají s původním džípem nic společného, uchovávají si však některé z jeho typických designových prvků, čímž zdůrazňují příbuznost se svým slavným předkem.
| 
