Vyrobilo se jich dva a půl tisíce. Dnes už jich jezdí jen okolo padesáti. Škoda MBX se stala sběratelským unikátem.Když pojede přímo proti vám, asi si ničeho zvláštního nevšimnete. Hezky renovovaná Škoda 1000 MB, řeknete si. Teprve až když si ji prohlédnete z boku, dojde vám, že tu něco nehraje. Chybí totiž středový sloupek a jeden pár dveří. A ten tvar sloupku u zadního okna je taky divný. Ono to totiž není poměrně obyčejné "embéčko", ale sběratelsky velmi cenná Škoda MBX. Když vám to dojde, nemůžete od ní odtrhnout pohled. Je prostě taková... Jiná. Krásná.Dnes je to sběratelský unikát
Sehnat dnes Škodu MBX je skoro nemožné. Když už ano, jde o naprostý vrak, jehož renovace vyjde bez problémů až na čtyři sta tisíc korun. Ještě před třemi lety ale stačila i polovina. "Náklady na renovaci rostou. Třeba lakování v roce 2006 vyšlo na 30 tisíc. Dnes na pětaosmdesát," říká designér Škody Auto a majitel dvou těchto vozů Michal Kačmár.
Když už ale seženete auto i peníze na renovaci, je tu další problém v podobě shánění náhradních dílů. Aut bylo málo, takže není kde brát. Navíc se ta zbývající rozebírají na náhradní díly, stále ubývají a ceny dílů rostou. Michal Kačmár měl to štěstí, že Škody MBX před lety koupil rovnou dvě. "Hledal jsem tři roky. Až jsem narazil na pána, který mi MBX nabídl s tím, že má ještě druhé auto, které si ale musím koupit také. Když jsem se zeptal, jaké to je, vypadlo z něj, že je to další MBX," vzpomíná s úsměvem Kačmár.
Ani jedno ale nebylo kompletní, takže složením dvou vzniklo jedno. "Ještě rok jsem sháněl další díly a pak teprve přišla na řadu samotná renovace, která trvala další dva roky," vysvětluje majitel. Při ní se dbalo hlavně na to, aby vše odpovídalo původnímu stavu. Například otázka barvy se neřešila. Bylo jasné, že musí odpovídat tomu, jak vůz vypadal, když si ho koupil první majitel.A kolik by si případný zájemce o zrenovovanou Škodu MBX musel připravit? "Když najdete někoho, kdo vám ji prodá, mělo by 350 až 400 tisíc stačit. Prodejní cena u takových aut je většinou o deset až dvacet procent nižší ve srovnání s tím, kolik renovace stála."
Užívám si, když jedu
Michal Kačmár organizuje veteránské srazy a rallye pro škodovky do roku výroby 1969. V ten rok totiž byla výroba nepříliš úspěšné Škody MBX ukončena. V rámci letošní rallye dojel například na severní polární kruh.
A jak se ve Škodě MBX jezdí? "Musíte brát ohledy to, že je to auto z šedesátých let a tehdy byla jiná měřítka kvality. Tehdy se i Škoda MBX většinou používala jako každodenní dopravní prostředek. Dnes je to auto pro radost. Nemám to ale tak, že by nesmělo zmoknout. Když prší, nedá se nic dělat. Chci si ho užít. A chci si ho užít tím, že s ním budu jezdit,“ říká Michal Kačmár, který se svojí škodovkou ročně najede okolo dvou a půl tisíce kilometrů.Nejdřív to měl být roadster
Škodovka si na začátku šedesátých let v západní Evropě udělala dobré jméno kabrioletem Škoda Felicia. Když se proto s její výrobou končilo, chtěla automobilka nabídnout další podobně zajímavý vůz. Náhradou měla být právě Škoda MBX, která se začala vyvíjet v roce 1960 na základně budoucí Škody 1000 MB.
Zpočátku se uvažovalo o tom, že by to byl dvoudveřový a dvousedadlový roadster s odnímatelnou střechou, ale ukázalo se to jako technologicky nemožné. "Motor byl vzadu, karoserie nebyla dostatečně pevná a lámala se. Pár kusů vzniklo, ale auto se nedostalo do výroby," říká Michal Kačmár. Proto se tehdy rozhodlo, že se půjde jinou cestou. Tou cestou byl takzvaný tudor, tedy vůz se dvěma dveřmi a pevnou střechou. Z finančních důvodů se pak řešilo, kolik dílů se použije ze Škody 1000 MB, a kolik ne. Bylo potřeba šetřit. Nakonec to dopadlo tak, že se postavilo skoro nové auto. Škoda MBX a Škoda 1000 MB jsou po karosářské stránce totiž shodné jen po čelní sklo. Od skla dozadu už toho moc společného nemají.
Do auta teklo a dveře nešly zavřít
První Škoda 1000 MBX De Luxe s litrovým motorem, výkonem 52 koní a maximální dosažitelnou rychlostí 130 kilometrů za hodinu se začala vyrábět počátkem roku 1967, tedy zhruba po sedmi letech vývoje.Kromě politických rozhodnutí náběh do výroby zdržovala i technická náročnost. Problémy byly například s tím, že do auta teklo, karoserie se kroutila, takže se i špatně zavíraly dveře. Proto se každý automobil musel dodělávat ručně. To výrobu samozřejmě prodlužovalo a zdražovalo.
Ačkoliv se původně počítalo s více než padesáti tisíci vyrobenými kusy, brány automobilky jich nakonec opustilo dva a půl tisíce. Mnoho jich ale nezbylo. "Nyní vím odhadem o padesáti pojízdných kusech. Dalších pár desítek už budou spíš vraky. A ještě tak padesát až sto jich bude schovaných po Evropě," říká Kačmár.Nehoda? Z tudoru se stal sedan
Mnoho aut definitivně zmizelo proto, že Škodovka neprodávala náhradní karoserii. Když někdo boural a karoserie by se musela měnit, nešlo to. "Pak se to řešilo tak, že se auto přestavělo na čtyřdveřový sedan," vysvětluje Kačmár.
Ačkoliv Škoda MBX byla především exportní model, dala se s velkými obtížemi sehnat i v tehdejším Československu. Její prodejní cena byla 52 200 Kčs, tedy o deset tisíc více, než kolik stála Škoda 1000 MB. Zájem zpočátku byl, ale technické problémy řadu zákazníků, hlavně v západní Evropě, odradily. V té době už byly nároky na kvalitu někde jinde a auta se hromadně vracela. "I dnes, když při renovaci chcete napasovat zadní okno, je to práce na celý den," říká Kačmár.
Použitá litaratura: www.auto.idnes.cz
| 
